Všichni (téměř) se v životě obklopujeme rodinou, přáteli, lidmi, se kterými je nám dobře, kteří jsou nám oporou. Pokud mám funkční sociální zázemí, nepotřebuji přece psychologa… Když mám problém, rodina a přátelé pomohou – nabízí se… Bez ohledu na to, jak kvalitní vztahy s blízkými máme, na některé věci prostě nestačí.

Mnohdy se při své práci setkávám s tím, že jsem první člověk, kterému se klient svěřil s něčím skutečně intimním. A to přesto, že své vztahy popisuje jako naplněné, spokojené, vzájemné, ale přesto jsou věci, o kterých s blízkými nemluvíme. Někdy je to ze studu, ze strachu z odmítnutí, ztráty milovaného, ze strachu z odsouzení… Troufám si říct, že každý máme „to“ něco, co nás trápí, ale nemáme nikoho, s kým bychom o tom mohli mluvit. Anebo jej máme, ale při vší snaze už nám nemůže pomoci.

Můžeme se trápit pro zvláštní vlastnosti, zvyklosti, zlozvyky, závislosti, traumata, podivné myšlenky a touhy, stavy úzkosti, smutku, deprese, neuspokojivé partnerské vztahy, problémy v rodině, s rodiči, v práci, vyrovnávání se se ztrátou jakéhokoli druhu, někdy lidi stresuje i očekávaná/neočekávaná změna v jejich dosavadním životě, onemocnění sebe nebo blízkých.

Každý problém, který vyžaduje řešení, každá krize, je obrovským potenciálem pro růst, sebepoznání a změnu.

Každý za problém považujeme něco jiného – i tady proto můžeme u blízkých narazit na odmítnutí našich starostí s tím, že: „Všichni máme problémy“, „Kdybych já měl tyhle starosti!“, „To si nesmíš takhle brát!“, „To zas přejde, chce to čas“ – někdy nám to situaci usnadní, člověk přehodnotí svůj postoj, uvědomí si, že dělá z komára velblouda. Jindy je ale z pohledu okolí banalita příčinou psychického strádání, v dalším stupni i fyzického. Tělo a duše jedno jest…

Psycholog je jako zrcadlo – odráží jen to, co vidí (a slyší). Cílem práce psychologa je vést klienta k samostatnosti – pokud je to jinak, něco není v pořádku. Psycholog dobře volenými otázkami klienta vede k tomu, aby si „na to přišel sám“. Mimo to, že nikdo není větší odborník na Váš život, než Vy sami, jde také o posílení sebedůvěry klienta. Psycholog může dát i radu, jak tu kterou situaci vyřešit, avšak daleko účinnější je vést klienta k nalezení vlastního řešení. Naučí ho o svých problémech přemýšlet jinak, dodá mu sebedůvěru, víru, že klíč ke šťastnému životu už má (a vždycky měl) a vypustí jej do světa s pomyslným polibkem na čelo.

Paradoxně se tak dobrý psycholog svých klientů zbavuje 😊.

Ať už své potíže řešíte v rodinném kruhu, sami anebo pomocí odborníka, upřímně Vám přeji, abyste ze situace vytěžili maximum a dostali se blíže k Vašemu cíli.

Lucie